Přeskočit na obsah
Máte rukodělný koníček, kterým si přivyděláváte? A děláte to v souladu s legislativou? Jaké jsou podmínky v roce 2025 pro příležitostný prodej výrobků vlastní výroby a co říká legislativa? Vše, co potřebujete vědět, chcete-li si přivydělat prodejem vlastních výrobků, se dozvíte v tomto článku.
Mnoho tvůrců bere občasný prodej výrobků jako příležitostný příjem a legislativu neřeší. Příležitostnou činností se ale rozumí činnost, kterou neprovádíte pravidelně, systematicky a za účelem dosažení zisku.
V případě, že nabízíte své výrobky pravidelně, tzn. jsou vystaveny na prodejních portálech, e-shopech a pod., nebo je nabízíte na sociálních sítích, nejedná se o příležitostný prodej.
A to ani v případě, že prodáte jeden kus za měsíc, za půl roku nebo neprodáte vůbec nic. Jakmile nějakou takovou činnost provozujete, vůbec nezáleží na tom, kolik si vyděláte. Je to zkrátka podnikání, a to se všemi povinnostmi, které podnikatelé mají.
Každý tvůrce soustavně nabízející své výrobky za účelem dosažení zisku, by totiž dle legislativy měl ze svých příjmů odvést daň a platit zdravotní a důchodové pojištění.
Co je to soustavná činnost
Soustavná činnost je taková, která se pravidelně opakuje. Lze za ni považovat i to, když je člověk zaměstnán a podniká pouze ve svém volném čase nebo v určité roční době. Soustavná činnost neznamená činnost nepřetržitou, ale takovou, která je vykonávána s vidinou, že bude vykonávána i nadále. Nesmí se jednat o činnost náhodnou, nahodilou nebo příležitostnou.
Soustavnou činností je například i prodej vánočních stromků, byť se prakticky prodávají jen jednou do roka.
Pokud si tedy plánujete prodejem svých výrobků přivydělávat jakoukoliv formou online prodeje nebo prodeje na farmářských trzích, soustavná činnost to na 99,9 % je. A potřebujete na ni živnostenský list.
K tomu je třeba na živnostenském úřadě ohlásit volnou živnost „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, a vybrat obory činností. Ohlášení živnosti lze udělat na kterémkoli obecním živnostenském úřadu. Správní poplatek za ohlášení živnosti je 1000 korun v případě, že člověk zatím žádné jiné živnostenské oprávnění nemá. Pokud už nějakým živnostenským oprávněním disponuje, správní poplatek je poloviční, tedy 500 korun.
Určitě existuje spousta prodejců, kteří prodávají bez živnostenského listu, dělají to ovšem na vlastní riziko. Šance kontroly je sice malá, ale případná pokuta za neoprávněné podnikání by se nemusela vyplatit. U volné živnosti může být za nedovolené podnikání vyměřena až ve výši 500 000 korun. A to by za pár vydělaných stovek na internetu nebo na na trhu jistě nestálo.
Při prodeji vlastních výrobků tedy ve většině případů jde o soustavnou činnost. Tento pojem je ale samozřejmě do značné míry subjektivní, a pokud jste dobří vyjednávači, možná byste to s případnou kontrolou uhádali, že se opravdu jedná o jednorázovou/náhodnou/neopakující se akci a tudíž příležitostný příjem.
Co můžete brát s čistým svědomím jako příležitostný příjem
Chcete jednorázově prodat bohatou úrodu ovoce či zeleniny z vaší zahrádky a nemáte v plánu v prodeji pokračovat dlouhodobě za účelem dosažení zisku.
Chcete prodat materiál na tvorbu, který vám leží doma a sami ho už nevyužijete.
Chcete prodat vlněnou čepici, kterou jste upletli manželovi, ale je mu malá. Další výrobky však nemáte v plánu prodávat a získávat z nich pravidelně příjem.
Pořadatel veřejné akce nebo řemeslného trhu vás oslovil, abyste zde nabídli své výrobky návštěvníkům akce a obohatili program. Je to poprvé, kdy se takové akce účastníte a zatím nemáte v plánu v tom do budoucna pokračovat.
Někdo vás poprosil o výrobu zboží na zakázku a jedná se o ojedinělou záležitost.
… A tak dále. Je to už jen na vašem uvážení.
A tak pokud se ve vašem případě opravdu jedná o příležitostnou činnost a váš příležitostný příjem z prodeje vlastních výrobků nepřekračuje 50 000 Kč ročně, živnostenský list není třeba. Tento příjem je navíc osvobozen od daně z příjmu a není třeba jej uvádět v daňovém přiznání ani odvádět z něj sociální a zdravotní pojištění.
Ale pozor, tato výjimka se nevztahuje na OSVČ, tedy na lidi, kteří už mají živnostenské oprávnění zřízené. Pro ty příležitostný příjem neexistuje. Jestliže vykonávají činnost, na niž mají živnostenské oprávnění, musí ji přiznávat a danit, i kdyby za rok nedosáhli na částku 50 tisíc korun.
Další výjimkou jsou autorské honoráře
Pokud se věnujete tvorbě literárních, uměleckých nebo vědeckých děl, jako je psaní knih, skládání hudby nebo tvorba výtvarného umění, můžete podnikat bez živnosti.
Dostáváte-li honorář zdaněný srážkovou daní do 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce (například jedno nakladatelství, jedna agentura atd.), neuvádějí se v daňovém přiznání a nejsou z nich odváděny zdravotní ani sociální pojištění. (Máte-li pouze autorské honoráře do 10 000 Kč měsíčně a žádný jiný příjem podléhající zdravotnímu pojištění, musíte se přihlásit na svou zdravotní pojišťovnu jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) a zdravotní pojištění si hradit sami.)
Pokud však vaše měsíční příjmy přesáhnou tuto hranici, budete muset příjem uvést v daňovém přiznání a odvést daň z příjmu fyzických osob.
Je tedy potřeba na vaši činnost pohlížet jako na podnikání se všemi důsledky? Pokud ano, jaké jsou vaše možnosti? Bude vaše podnikání bráno jako hlavní nebo vedlejší činnost? A kolik vás to bude stát? Jak je to se svobodným povoláním a jaké výhody vám z toho plynou?
Nejen to do detailu rozebírám v PRŮVODCI ONLINE PRODEJEM PRO RUKODĚLNÉ TVŮRCE, který se stal užitečným pomocníkem už stovkám tvůrců. Pořiďte si ho ještě dnes a začněte se živit tím, co vás baví!
Učím ženy, jak se realizovat (nejen na mateřské dovolené) formou kreativní rukodělné činnosti a dávám tipy, jak si přivydělat online prodejem vlastních výrobků.